Hlavní menu:

11.07.2018, kategorie: Ohlasy akcí

Hledání hranic v Králíkách ...když se tak na podzim vzpomíná na léto

Ohlas týdenního duchovně relaxačního pobytu rodin
Hledání hranic v Králíkách ...když se tak na podzim vzpomíná na léto

Hledání hranic v Králíkách

„Co to je? A to jako budeme hledat blízké česko-polské hranice a půjdeme do Polska?“ Takové a mnoho dalších otázek napadalo nejen naše děti, ale také nás dospělé. „Ať už to bude jakkoli, vydejme se za hranice všedních dní a zkusme to,“ řekli jsme si nakonec a na duchovně relaxační pobyt pro rodiny se přihlásili. A nelitujeme!

Byl to týden plný hledání hranic v našich životech, jejich překonávání nebo naopak stavění, když jde o výchovu našich dětí. Sešlo se nás 8 rodin a tým organizátorů, abychom společně prožili opravdu nabitý první červencový týden. Načerpali jsme mnoho sil do právě začínajících prázdnin i do dalšího všedního života.

Týdenní program byl opravdu ideálně uspořádaný. Kdo zvládl, mohl se účastnit ranních chval, poté jsme se všichni tělesně občerstvili při snídani a hurá na program. Pro děti měly úžasný program připravený Zdenča, Ivka, Anežka a Markéta – holky, díky! Děti si užily vyrábění všeho druhu, hry vevnitř i venku, zpívání i duchovní slovíčko. Program pro dospělé měli připraven Alena a Pavel Poláčkovi a v druhé polovině týdne i P. Jan Böhm – vojenský kaplan. Musíme říct, že už dlouho jsme neviděli někoho, z koho by radost ze života a těžko popsatelná humorná dobrosrdečnost tak prýštila. A byla nakažlivá! J Všichni tři duchovní průvodci nás vedli k zamýšlení se nad svým životem, nad vztahem s druhými lidmi, nad výchovou a ve všem jsme hledali téma hranic. P. Böhm měl pro nás dospělé připravenou i velmi zajímavou aktivitu, kdy jsme si „prožili jakoby jiný život po dekádách s různými radostmi a těžkostmi, které nám byly dány do vínku“. Každé dopoledne nám ještě zbyla chvilka pro sdílení v manželském páru nebo pro každého zvlášť. Každý využil tento čas jinak – procházkou, posezením venku – dle svých možností a potřeb. Po dobrém obědě nás čekaly výlety buď skupinové nebo individuální. Někteří dali přednost přírodě, někdo vyšplhal až na Klepáč (1143 m), jiní si prohlédli Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ nebo třeba Muzeum v Králíkách, některé rodiny navštívily zábavní park Dolní Morava. Na své si přišel opravdu každý. Kdo z vás třeba rozdělával oheň pomocí křesadla, prožil mši sv. na louce uprostřed balíků sena nebo přecházel potok po laně ve výšce asi 2m? My a naše děti ano! A to jsou společné zážitky, na které se nezapomíná! Mnozí tak překonali i určité hranice sami v sobě! Po společné večeři pak byl připraven večerníček – a když jsme v Králíkách, tak jak jinak než Králíci z klobouku – Bob a Bobek J A komu se podařilo uspat mladší děti do 20 hodin, mohl se účastnit ještě večerního programu, který byl neméně zajímavý. Různé sdílení a zamýšlení se podpořil i shlédnutý film „Jdi, žij a někým se staň“. O starší děti bylo opět postaráno – hrály hry (jednoznačným favoritem se stalo městečko Palermo), dívaly se na film apod.

Jak podotkl jeden z nás: Každý všední den našeho života jedeme ve vlaku po zajetých kolejích – vstát, práce, školka, škola, děti a jejich starosti, nemoci, kroužky… večer uleháme utahaní a ani si nestihneme všimnout, kudy ten náš vlak vlastně jede. Jen letmo vidíme z okénka okolí, jen letmo si uvědomujeme cíl. Tento týden v Králíkách byl vystoupení z tohoto pomyslného vlaku. S touhou podívat se i za kopec na této zastávce. Nahlédnout, jak tu vypadá život, s čím se potýká. A tím nahlédnout a postrčit i život svůj, zastavit se, inspirovat se, zajet na hlubinu.

Za to patří ještě jednou dík Pánu Bohu, celému týmu Diecézního centra pro rodinu při Biskupství českobudějovickém (díky, Aleno a Pavle), Honzovi Böhmovi za jeho čas, kdy nám byl neomezeně v dispozici i za všechny ty odpovědi na naše otázky (které sice tvrdil že nemá, ale dovedl nás vlastně k tomu, že jsme si dokázali odpovědět sami), a v neposlední řadě všem, kdo se starali o naše děti, protože bez nich bychom nemohli takhle načerpat a pro mnohé z nás to byly chvíle vzájemného sdílení bez dětského povídání třeba i po několika letech.

Martina a Honza Jindrovi

A ještě jeden ohlas - když se tak na podzim vzpomíná na léto

Duchovno-relaxačný pobyt v Králikoch bol pre nás dobrá voľba. Ocenili sme, že deti mali doobeda  nabitý program so šikovnými animátorkami. Dievčatá sa im skutočne venovali, náš starší syn sa cítil medzi ostatnými deťmi veľmi dobre. V tom čase mohli manželia načerpať zo spoločných stretnutí, na prednáškach, a tiež bola možnosť rozprávať sa v pároch o našich dojmoch a postrehoch k preberanej téme: Hranice. Vyhovovala nám štruktúra programu, a tiež možnosť voľby  výletov v poobednom čase. Chválime výber miesta konania pobytu - prostredie Orlických hôr je prekrásne a plné skvelých možností na výlety. Otec Jan Bohm nás trocha provokoval a ponúkal nám neotrelé  a oslobodzujúce pohľady na rôzne podoby hraníc (a nielen  na ne). "Viera ako lozenie po skalách", "ostať normálnym (alebo žiť vieru prirodzene)", "hľadať živého Boha, nie jeho poľudštené karikatúry"... to je niekoľko tém, ktoré konkrétne v nás zarezonovali a ktoré sme si odniesli domov. Spolu s vedúcim párom manželov Poláčkových, vytvorili obohacujúci a vyvážený program pre rodiny, ktoré si potrebujú oddýchnuť a zároveň duchovne načerpať. Ďakujeme :-). Manželia Kunzovi 


© Design, redakční systém: Webdesignum.cz 2008 - 2010